Historie SDH

Historie SDH

Rok 2004 byl pro naši obec významný tím,že zde před 100 lety založili místní občané dobrovolný hasičský sbor, který po celou tuto dobu střežil a chránil veřejný i soukromý majetek před nebezpečím požáru a jiných živelných pohrom. V tomtéž roce také uplynulo 140 let od založení prvního dobrovolného hasičského sboru v naší vlasti ve Velvarech (1864) a 1700 let od umučení patrona hasičů sv. Floriana v Římě.

První písemný doklad o obci Prakšice pochází z roku 1131.Ve středověku při vpádech Uhrů obec velmi trpěla. Dokladem toho je, že v roce 1663 byla Turky celá vypálena. V této době byly Prakšice vsí se 45 domy a 300 obyvateli.Napoleonské války zasáhly obec v roce 1805 a 1809.

Požár, z něhož se Prakšice vzpamatovávaly dlouhé 3 roky, vypukl v červenci roku 1882. Popelem tehdy lehlo 33 domů, dřevěné stodoly a uhořelo též hodně dobytka.Protože vody se tehdy k hašení nedostávalo, lidé přerušili šíření požáru strhnutím střech domů a oráním brázdy v poli. Na tehdejší poměry měl na rychlé zacelení škody z tohoto požáru velké zásluhy energický purkmistr pan Mihel.

Tato událost a její nelehké řešení nám může i v dnešní době plné spěchu s honbou za majetkem ukázat, jak důležité jsou vztahy mezi lidmi, jak důležitá je tolerance, ochota a zájem o vylepšení bezpečnosti pro klidný život nás všech.

Z těchto historických okolností vyplynula nutnost založit v Prakšicích dobrovolný hasičský sbor. Psal se rok 1904, kdy byl starostou obce zvolen pan František Vlk č.p. 9. Ustavující schůzí byl starostou hasičského sboru zvolen pan František Běhůnek č.p. 23 a velitelem pan František Fojtách č.p. 39. V témže roce byla obcí zakoupena pro sbor hasičská stříkačka v ceně 500 zlatých. Stříkačka byla posvěcena za kmotrovství paní Hrubanové, manželce poslance rakouského sněmu z Uh. Brodu v roce 1907. Této slavnosti se zúčastnily hasičské sbory z Uh. Brodu, Velkého Ořechova, Nivnice a Těšova. Dle podání starých pamětníků přestal sbor vykonávat svou činnost, a proto byla dne 4.2.1911 svolána mimořádná schůze za účelem reorganizace hasičského sboru a také zvolení nového výboru. Tehdy se schůze zúčastnilo 28 členů, starostou SDH byl zvolen pan František Vlk č.p. 54 a velitelem pan Tomáš Vrána.
 

V době 1. svět. války byla převážná část členů na frontě a ve sboru zůstali jenom mladí členové. Přesto dokázali zajistit požární bezpečnost obce.

Ze zápisů se dovídáme, že významná schůze byla svolána 19.1.1919, kdy sbor zhodnotil činnost během války a přijal tehdy do svých řad 12 nových členů. Základ sboru tehdy vytvořili vysloužilí vojáci. V roce 1921 nastávají změny ve vedení sboru a do čela je zvolen velitel pan Josef Běťák. Ten vedl sbor až do roku 1945. Měl velkou zásluhu na usměrňování a řádném plnění úkolů sboru. Tehdy hasičský sbor zajišťoval dobrovolně nejen požární bezpečnost naší obce, ale navíc zajišťoval samaritánskou službu, která se stala nedílnou součástí hasičských sborů až do založení Československého červeného kříže, kdy se tato složka od hasičstva oddělila.

Toto bylo období let 1919 až 1935. Jak je vidět z činnosti, byly to úkoly velké, avšak naši předchůdci je svědomitě plnili a vytvořili kolektiv, který dovedl reagovat na hospodářské a politické problémy, jež se utvořily kolem roku 1935. V tuto dobu začalo sílit v našem pohraničí hnutí Konráda Hevleina a dalších. Naši hasiči se hrdě hlásili k naší vlasti, veřejně vystupovali se svými vlasteneckými myšlenkami a podporovali politiku našich státníků – T.G.Masaryka a Edvarda Beneše. V Německu se nástupem nacismu situace ještě více vyhrotila a to způsobilo ještě větší semknutí hasičského sboru a vytvoření jednotného celku k obraně našeho státu.V době okupace nemohla být vyvíjena žádná činnost, a tak ani schůze, které se konaly, nejsou zaznamenány.V průběhu 2. světové války vyhořelo v obci 22 stodol,bylo rozbořeno nebo vyhořelo do základů 5 budov.

Zkušenosti léty nasbírané přesvědčili členy sboru v rozhodnutí vybudovat obecní studny, a to v částí zvané Horní konec.V červnu 1950 byl postaven sušák na hadice a v roce 1952 se započalo se stavbou hasičské zbrojnice, kde se v témže roce odpracovalo 982 brigádnických hodin. Bylo sestaveno také družstvo dorostu a to se zúčastnilo krajské hasičské soutěže v Kroměříži.

V roce 1953 došlo k přejmenování na Československý svaz požární ochrany. Nová požární zbrojnice byla otevřena v lednu 1954, v tomto roce bylo slaveno i 50. výročí založení.V roce 1959 obdržel sbor na tehdejší dobu moderní motorovou hasičskou stříkačku PPS-8. Zlepšovala se i preventivní činnost sboru, takže požáry budov se v této době prakticky nevyskytovaly. Významným způsobem se členové požárního sboru zúčastnili záchranné akce při záplavách v Uh Brodě v roce 1972. Ve stejném roce sbor obdržel i novou motorovou stříkačku PPS-12.

V roce 1974 došlo k významnému omlazení kolektivu. Bylo opět utvořeno družstvo dorostenců, které se poměrně úspěšně umístilo na několika soutěžích požárních družstev. V těchto letech probíhá intenzívní budování obce a členové sboru nezůstávají pozadu. Naopak! Kromě stálé péče o svěřenou techniku, údržbu zbrojnice a vodních zdrojů, odpracovali navíc obrovské množství brigádnických hodin na stavbě budovy tehdejšího MNV a pošty. Každoročně sbor uskutečňoval a s malými přestávkami uskutečňuje fašankové obchůzky obcí. Největší kulturní akcí sboru bylo uspořádání hodů s právem v roce 1977. V této době měla tato organizace 44 členů a spolek procházel velmi plodným obdobím:
 

•opravila se garáž a sušárna hadice
•vyčistil se kanál u zbrojnice
•pravidelně se prováděl sběr železa
•členové se účastnili akcí „Z“
•někteří členové darovali bezplatně krev

A je tu rok 1989 – začátek velkých změn. Po revoluční euforii nastala tvrdá realita. Důležitou událostí v tomto období je to, že se z požárníků opět stávají hasiči.

V roce 1998 došlo k vytvoření okrsku Uh. Brod, do něhož jsme byly přiřazeni spolu se sbory: Pašovice, Havřice, Těšov, Újezdec u Luh.,Uh. Brod a ČS Zbrojovka. Dva roky nato proběhla důležitá schůze se zástupci Obecního úřadu v Prakšicích, na které se rozhodlo o financování stejnokrojů pro zásahovou jednotku, o hasičském autě, o úpravách garáže a proškolení dalších strojníků.

Již několik let omezovala akceschopnost sboru skutečnost, že neměla k dispozici hasičské auto.To se zlepšilo v roce 2002, kdy se podařilo získat auto od HZS Uh. Hradiště. Z nadbytečných skladových zásob armády sbor obdržel i další materiální vybavení. Dále byl vyřešen majetkoprávní vztah obce k hasičské zbrojnici a při významné podpoře obecního úřadu v čele se starostou panem Vladimírem Vlkem a pracovním přispění členů SDH v Prakšicích, byla v roce 2004 hasičská zbrojnice zrekonstruována a slavnostně předána prakšickému hasičskému sboru do užívání.Od roku 1969 byl starostou SDH pan Josef Hladiš, v současné době tuto funkci zastává pan František Jurák (č.p.148) a velitelem je pan Miroslav Gajdošík.

Činnost v dobrovolných hasičských sborech je naprosto nezištná, hasič nepobírá žádnou odměnu, ale naopak přijímá další úkoly ke svým pracovním povinnostem a soukromým závazkům.

Ať stále platí staré hasičské heslo :
 

„ Bohu ke cti, vlasti k obraně, bližnímu ku pomoci ! “
 

text : František Marášek