Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Obecní symboly

Znak obce

Znak obce se skládá z červeno – modře polceného štítu, v něm je stříbrná lilie nahoře provázená vztyčeným stříbrným a zlatým vinným hroznem. Znak Prakšic převzal starosta Vladimír Vlk z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Miloše Zemana dne 17. ledna 1997.

Znak obce

Prakšice jsou starobylého původu, už v roce 1141 náležely spytihněvskému kostelu. Někdy kolem roku 1256, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schaumburgu udělil Prakšice lénem šlechtici Helembertovi de Turri, zde byla vybudována i tvrz /tato je však v písemných pramenech poprvé zmiňována až ve druhé polovině 15.století/. Jako léno olomouckého biskupství byly Prakšice často zastavovány okolní drobné šlechtě.

Významnějšími lenními pány byli v Prakšicích až členové staromoravské rodiny Zástřizlů, kteří tu vystupují v letech 1511 - 1571. Větev Prakšických ze Zástřizl, jejímiž nejznámějšími a nejvýznamnějšími příslušníky byli buchlovští páni Zikmund /+1581/, Jindřich /+1582/, a Jiří Zikmund /+1614/, vymřeli po meči v roce 1644 Milotou ze Zástřizl, stavebníkem farního kostela v Buchlovicích, po přeslici pak v roce 1654 Kunhutou ze Zástřizl, provdanou za Bernarta Diviše Petřvaldského z Petřvaldu. Posledním Zástřizlem sídlícím na prakšické tvrzi byl Hynek za Zástřizl /+1573/. Další manští držitelé vsi a tvrze se pak opět střídali v rychlém středu.

Obecní pečeť

V roce 1687, za Winklerů z Winklersburgu, vzniklo obecní pečetidlo, jehož pečetní pole vyplňují znamení vinného hroznu, vinařského nože a radlice, opis zní PRAKSSICKA PECZET 1687. Kolem poloviny 18. století bylo léno uděleno hraběti Václavu Antonínovi z Kounic (pozdějšímu knížeti z Kounic - Rittbergu) a stará prakšická tvrz zanikla.

Obecní pečeť
 

 Obraz na nejstarší obecní pečeti symbolizuje někdejší tradici v pěstování vinné révy (podobně jako v sousedních Pašovicích či jinde v okolí), obecně pak tradici zemědělské vesnice. Figuru vinného hroznu ve spojení se zástřizlovskou linií s orlími hlavami z erbu Winklerů uplatnil ve dvou návrzích znaku a praporu obce i jejich autor heraldik Miroslav Pavlů. Zatímco prvnímu z nich dominuje symbolika Prakšických ze Zástřizl a Winklerové jsou zde připomenuti pouze tinkturami dvou polí jejich čtvrceného štítu /modrou a zlatou/, naopak druhý dělený erbovními barvami Zástřizlů (červená a stříbrná), zvýrazňuje černé orlí hlavy z erbu Winklerů z Winklersburgu.

Prapor

Žerďová část listu červená, vlající modrá. Na středu bílá lilie, provázená nahoře v červeném poli vztyčeným bílým, v modrém poli vztyčeným žlutým vinným hroznem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Prapor

První zmínka o Prakšicích

Nejstarší písemná zmínka o Prakšicích je uvedena v listině vydané Jindřichem Zdíkem. Písemnost pojednává o přesunutí biskupského sídla ze staršího kostela sv. Petra do nového kostela sv. Václava v Olomouci. Jindřich Zdík při té příležitosti pokládal za užitečné uvést v listině jmenovitě také veškeré majetky olomouckého biskupství na Moravě, což bylo odhadem asi 200 obcí. A díky této skutečnosti se mohou Prakšice "pyšnit" svým starobylým původem. V listině jsou Prakšice uvedeny jako statky patřící ke Spytihněvskému kostelu, společně s Biskupicemi, dvěma poplužími na Ořechově a třemi na Brodě.

Problém s touto listinou je v tom, že není přímo datována a historici ji dříve mylně přiřadili k letopočtu 1131. Historicky správné datování uvedené listiny náleží k letopočtu 1141. 

A nyní možná to nejzajíměvější. Listina je vyhotovena na pergamenu 58,5 x 40 cm, text je psán latinsky a má připojenou osobní pečeť Jindřicha Zdíka. Originál této listiny je uložen v Zemském archivu Opava, sign. MCO A Ia1. Název naší obce je na ní uveden v "zlatiněném" tvaru "Praxici" a nachází se tesně nad pečetí.

 
 

 


 

Stránka

  • 1

Nejstarší písemná zmínka o Prakšicích

Nejstarší písemná zmínka o Prakšicích


Stránka

  • 1